průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g, síla: 1,45 mm
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 3800 ks
provedení b.k. emise 2100 ks
2006 - Proof - Národní kulturní památka Observatoř Klementinum v Praze
hmotnost: 7,777 g, síla: 1,45 mm
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 3800 ks
provedení b.k. emise 2100 ks
Objednávkový kód: KZCR54
Česká národní banka vydává dne 11. října 2006 do
oběhu druhou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického
dědictví - Národní kulturní památka Klementinum - observatoř. Mince
se vydává ve dvojím provedení ražby, která se liší povrchovou úpravou
a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i
reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení
(tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do
vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení
je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze
zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla
1,65 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je
povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Na lícní straně mince jsou barokně stylizovaná oblaka, ze, kterých
padají proudy deště. Na levém okraji proudů deště je označení nominální
hodnoty mince "2500" stylizované do podoby rysky odměrného válce,
vpravo od nich je zkratka peněžní jednotky "Kč". Nad barokními
oblaky jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku.
Na mezikruží je neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ
REPUBLIKA" a názvem cyklu "KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ".
Značka České mincovny je umístěna na pravém okraji mince nad barokně
stylizovanými oblaky.
Na rubu mince je astronomická věž observatoře v pražském Klementinu, při
jejím levém a pravém spodním okraji je ročník ražby "2006",
rozdělený astronomickou věží. Z vršku věže vychází výtvarná
stylizace astronomického měřícího přístroje. V levém horním okraji
mince je stylizovaný přepis části zobrazení pohybu komety z knihy Tadeáše
Hájka z Hájku "Descriptio cometae". Na mezikruží je opis
"OBSERVATOŘ PRAŽSKÉ KLEMENTINUM". Autorem návrhu mince je pan
Josef Oplištil, jeho autorská značka, spojená písmena "OJ",
je umístěna v pravém horním okraji mince.
Národní kulturní památka Klementinum - observatoř
Jezuité působili na místě dnešního Klementina již po roce 1558, kdy
tu měli klášter dominikáni. Ovšem jejich zásadní nástup přišel zásluhou
Fridricha II. po prohrané bitvě na Bílé hoře. V té době vypudili
dominikány z areálu a sami se pustili do výstavby nového komplexu.
Staroměstská jezuitská kolej, podle kostela svatého Klimenta nazývaná
Klementinum, svědčí o rozpínavosti a nadvládě jezuitů v Čechách.
Klementinum je největší jezuitská stavba na území České republiky, její výstavbě
muselo ustoupit 32 domů, tři kostely, klášter a dvě zahrady. Po Pražském
hradu je Klementinum druhý největší areál v Praze. Nejstarší část obrácenou
do Křižovnické ulice stavěl od roku 1653 Carlo Lurago podle projektu
Francesca Carattiho. Klementinum dokončil v 18. století architekt František
Maxmilián Kaňka, podle jehož projektu byly vystavěny budovy kolem třetího
nádvoří a hvězdárenská věž (1721 - 23), přestavěná roku 1748
architektem Anselmem Luragem. Na střeše věže je olověná socha Atlanta
z roku 1727, pocházející z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Dnes je
Klementinum je sídlem Národní knihovny.
Součástí
Národní kulturní památky Klementinum je i observatoř umístěná v astronomické
věži, která byla postavena pravděpodobně roku 1722 nad nárožím letního
refektáře a barokní knihovny. Původním účelem věže byla vyhlídka. V polovině
18. století se však zásluhou jezuity Josefa Steplinga, výborného
matematika a fyzika, změnila na hvězdárnu a meteorologickou observatoř,
vybavenou řadou přístrojů k nejrůznějším měřením a pokusům.
J. Stepling zřejmě započal roku 1752 i s pravidelným měřením
teploty, tlaku vzduchu a množství srážek. V této činnosti pokračovali
i jeho následovníci, především jeho žák Antonín Strnad, který od
roku 1775 vedl podrobné deníky meteorologických údajů.
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 využívala Klementinum
sekularizovaná univerzita. Observatoř stala státním ústavem.
Významná éra klementinských astronomů a matematiků pokračovala - působili
zde například Jan Tesánek, Stanislav Vydra, Antonín Strnad, Alois M.
David, František Gerstner či Bernard Bolzano. Za první republiky se
astronomové odstěhovali z Klementina na nově vybudovanou hvězdárnu na
Ondřejově, ale časová služba zůstala na věži až do okupace v roce
1939.
Podrobnosti o astronomických měřeních se bohužel nezachovaly, ve věži
nezůstaly až na výjimky ani žádné původní přístroje. Většina
jich byla v polovině 20. století předána Astronomickému ústavu ČSAV
a Národnímu technickému muzeu. Až do roku 1928 však to byla jediná
observatoř v Čechách.
Astronomická věž s olověnou sochou Atlanta nesoucí model nebeské sféry,
sloužila nejen jako hvězdárna a meteorologická
observatoř, ale i k měření času. V jejím prvním podlaží
je tzv. meridiánová síň, vybudovaná na principu slunečních hodin, ovšem
neobyčejně přesných. V podlaze a na zdi je kameny vyznačen poledník,
nad nímž je natažena tenká struna. V poledne prochází průzorem
okenice sluneční paprsek, který ukáže "pravé" poledne. Kdysi
byl tento okamžik signalizován z ochozu věže praporem dělostřelcům
na Hradčanech, kteří pak poledne oznámili obyvatelům Prahy výstřelem.
Do astronomické věže Klementina se vstupuje vedle zrcadlové kaple. Na věž
je možné se dostat pouze v rámci prohlídky, která kromě věže
zahrnuje ještě barokní sál, nejstarší část klementinské knihovny. V
interiéru věže jsou umístěny staré měřící přístroje, sloužící
k meření času a zejména k pozorování hvězd.
Astronomická
věž se nachází v samém centru Starého Města, a proto je odtud
velice hezký a zajímavý rozhled. Například kostel svatého Jiljí
v Husově ulici nevypadá odnikud tak monumentálně, jako právě
odtud.
Sluneční hodiny (Národní technické muzeum)
Sextant z r. 1600 (ČNB)
Klementinum
na dobové rytině
Sluneční hodiny
Dodnes jsou na klementinských zdech zachovány patnáctery sluneční hodiny. Hodiny ukazují trojí čas: tzv. poloorlojní = dvanáctihodinový, čas od východu Slunce, čas od západu Slunce. Ani v tomto případě není doloženo, kdo je jejich autorem. Mohl jím být nejvýznamnější z jezuitských astronomů z přelomu 17. a 18. století, Valentin Stansel.
Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku
Ing. arch. Ondřej Šefců Národní památkový ústav
publikace Petra Voita Pražské Klementinum
Odkazy
:
Klementinum - Národní knihovna