Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku Korunovace Václava II. - b.k.

PODROBNOSTI K Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku Korunovace Václava II. - b.k.

KORUNOVACE VÁCLAVA II. ČESKÝM KRÁLEM
(27. září 1271 – 21. červen 1305, Staré Město) byl šestý český král a polský král z dynastie Přemyslovců. Václav II. se stal českým králem již jako sedmiletý, poté co jeho otec Přemysl Otakar II. padl na Moravském poli. Samostatně panovat začal v r. 1283. K jeho okázalé korunovaci však došlo až 2. června 1297 v Praze mohučským arcibiskupem Gerhardem.

"Nebylo vídáno ani slýcháno o podobné nádheře a skvostnosti, jakými vynikaly korunovační slavnosti. Ze všech zemí sjelo se takové nesčíslné množství pozvaných hostí, že bylo okolo 200.000 jízdních koní vydržováno v Praze na útraty královské. Přijeli přední arcibiskupové a biskupové z říše Německé, přijela přední knížata, mezi nimiž i Albrecht Rakouský. Korunovační klenoty a roucha zářily zlatem a drahými kameny. Koruna, která zdobila hlavu královu, ceněna byla na 2.000 hřiven stříbra, meč a štít, jež před ním neseny, na 3.000 hřiven. Na zlaté půdě na štítu vyložen byl lev perlami a 4 veliké rubíny tvořily drápy jeho. Korunovační roucha pokryta byla zlatými šupinami a ozdobena drahými kameny. Na 4.000 hřiven byla roucha ta ceněna. Po 4 dny celé obyvatelstvo pražské i každý, kdo přišel, hodoval na útraty královské. Za nocí osvětleno bylo město velikými pochodněmi a Praha stala se ve dnech těch nevídaným divadlem nádhery a slávy."

Král se v mnohém odlišoval od svého bohatýrského otce. Václav II. byl bystrý člověk s dobrou pamětí, ale zároveň se nikdy nenaučil psát. Nestal se významným válečníkem. Před vojenskými akcemi dával přednost diplomatickému vyjednávání.

Přestože Václav II. nezískal v době svého mládí významnější vzdělání, zajímal se o soudobé vědění, shromažďoval vzácné spisy a zval na svůj dvůr cizí umělce. Sám král zřejmě skládal písně, psal je ovšem v německém jazyce. Pomýšlel na založení pražské univerzity, což se však setkalo s nevůlí šlechty stejně jako snaha o zavedení zemského zákoníku.

Zvláště obratně si Václav II. počínal ve vztahu k české šlechtě. Na rozdíl od Přemysla se s ní podělil o nejvyšší moc v zemi a nevstupoval do otevřených konfliktů. Za vlády Václava II. se Čechy i Morava, navrácená k českému království, rychle vzpamatovaly z útrap minulých let a znovu začaly hospodářsky prospívat. Brzy si tak získal spojence mezi domácí šlechtou i v zahraničí a mohl se pokusit o další rozšíření přemyslovské moci. Rudolf I. Habsburský mu předem udělil v léno všechna území, která Václav dokáže získat, výměnou za jeho hlas kurfiřta ve prospěch Rudolfa mladšího.

Za vlády Václava II. došlo k dovršení velkých hospodářských a sociálních proměn českého státu posledních Přemyslovců, které byly spojeny s kolonizací, zakládáním měst, rozvojem řemesel a obchodu. Koncem 13. století byla objevena bohatá ložiska stříbrné rudy v Kutné Hoře, jejichž využití výrazně přispělo k mocenskému rozmachu českého království.

Král připravil ve spolupráci se svými italskými finančními a právními rádci mincovní reformu, na jejímž základě začaly být roku 1300 raženy pražské groše, které se rychle staly žádanou měnou i v zahraničí, a vydal pro Kutnou Horu nový horní zákoník Ius regale montanorum. V zemích Koruny české tento zákoník platil až do roku 1834, kdy byl nahrazen obecným horním zákoníkem.

Předlohou pro Václavovy groše byly francouzské mince, groše, které se razily od roku 1266 ve městě Tournai. Pražský groš patřil v příštích stoletích mezi nejsilnější a nejkvalitnější měny v Evropě, rozšířil se jako měna i jako předloha pro ražby míncí v ostatních zemích. Na rubu mince byl vyobrazen dvojocasý český lev, na okrajích byl nápis GROSSI PRAGENSES. Na líci groše je vyobrazena koruna s třemi liliovitými výběžky, společně s nápisy WENCEZLAUS SECUNDUS (Václav II.) a DEI GRATIA REX BOEMIE (z Boží milosti král český). Groše Václava II. jsou unikátní i z toho důvodu, že na rozdíl od dřívějších denárů a brakteátů je na nich vyobrezen lev i koruna.

Václav II. si přál, aby mince byla „stálá“ a „věčná“, ale postupem doby klesala jak váha, tak ryzost mince. Její ražbu ovšem ukončil až r. 1547 Ferdinand I., pražský groš ale poté platil dál a teprve patent z roku 1644 definitivně ukončil jeho oběh.

Přemyslovci dosáhli nebývalého úspěchu a Václav II. uvedl v úžas celou Evropu. Drželi tři královské koruny a jejich panství sahalo od Baltu až k Dunaji.