průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
limit provedení proof: 4000 ks
limit provedení b.k.: 2000 ks
limit provedení patina: 2000 ks
Gustav Klimt - stříbro Proof
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
limit provedení proof: 4000 ks
limit provedení b.k.: 2000 ks
limit provedení patina: 2000 ks
Objednávkový kód: CRM345
Gustav Klimt
(14. července 1862 Baumgarten u Vídně – 6. února 1918) byl
rakouský malíř.
Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u
Litoměřic[1], připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav
projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně
absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou
uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru
Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora
Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst
a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si
spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otvírají v roce
1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři
Klimtové i Matsch spolupracují například z věhlasným
architektonickým ateliérem Fellner a Helmer - díky tomu se podíleli
třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Jablonci nad
Nisou.
Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího
interiér císařského divadla, za, který dostal císařské ocenění. Na
sklonku roku 1892 umírá umělcův otec a nedlouho po něm i mladší
bratr Ernst.
Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který
představili Klimt a Matsch, přijímá porota v roce 1894. Klimt,
Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími
umělci zakládají roku 1897 secesi. V témže roce maluje Klimt své
první krajinomalby.
Roku 1898 umělec realizuje plakát pro první výstavu Secese a účastní
se přípravy časopisu "Ver Sacrum". Ve vášnivé polemice o obrazu
určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě brání
Franz Wichkoff. Obraz získává zlatou medaili na Světové výstavě v
Paříži. 1905 Klimt odkupuje od státu všechny obrazy určené pro
univerzitu, opouští Secesi a zakládá novou skupinu – Kunstschau. Na
IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkává s velkým úspěchem. V
roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl
jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v
Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel 6. února 1918 ve věku
56 let.
Fotografie použity se svolením Zlatemince.cz.