MADAGASKAR; ND (2017)
Nová etapa madagaskarských bankovek
V polovině letošního roku vydala centrální banka Madagaskaru (Banky Foiben‘i Madagasikara; angl. Central Bank of Madagascar) zcela novou podobu madagaskarských bankovek. Rozsah nominálních hodnot je od 100 ariary do 20000 ariary. Bankovky mají charakter ND.
Jak víme, v historii Madagaskaru se vyskytla i nominální hodnota 25 000 franků, kterou reprezentovalo 5000 ariary. Nelze však zjednodušovat, že se jednalo o nejvyšší nominální hodnotu v historii Madagaskaru. Nejprve byly tištěny bankovky ve frankovém monetárním systému (1974–1998). Až v roce 2003 byl na Madagaskaru zaveden systém ariary, který se ale přepočítával na franky. Při přepočtu franků na ariary byl zaveden systém 1 : 5 (500 franků = 100 ariary). Obdobný přepočet od roku 2003 platil také v převodu ariary na franky. Nové bankovky mají zcela odlišný vzhled od tradičních bankovek z let 2003 – 2014. Jsou vybaveny řadou zcela nových ochranných prvků, které bankovkám dávají statut téměř nekopírovatelných bankovek pro výrobu falz. Pouze pro úvodní rekapitulaci uvádíme, že základní měnovou jednotkou jak jsme již uvedli, je v současné době, v podstatě od již zmíněného roku 2003, ariary. Zkratka podle ISO 4217 je MGA. Ariary je jedna ze dvou měn, která nepoužívá desítkovou soustavu (druhou je mauritánská ukíja). Jeden ariary sestává z 5 iraimbilanja. Názvy ariary a iraimbilanja mají původ už v předkoloniálního období.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ