Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
650. VÝROČÍ VYSVĚCENÍ KAPLE SVATÉHO VÁCLAVA
Pamětní mince 200 Kč 2017 V
Pátou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 650. výročí vysvěcení kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta v Praze, kterou vydala Česká národní banka 29. listopadu 2017 na základě vyhlášky č. 377/2017 Sb.
Tři roky po smrti knížete Václava nechal kníže Boleslav přenést jeho ostatky ze Staré Boleslavi do rotundy svatého Víta na Pražském hradě. Od té doby se místo Václavova hrobu nezměnilo, i když se měnily stavby nad ním – rotunda, po ní trojlodní bazilika a nakonec gotická katedrála svatého Víta. Jako relik viářová skříň byla nad Václavovým hrobem vystavěna v rámci katedrály kaple svatého Václava a způsob její integrace do stavby naznačuje, že byla stavěna v určitém předstihu. Kaple je dí lem huti Petra Parléře, i když není v yloučen vliv Parléřova předchůdce při stavbě katedrály Matyáše z Arrasu a samotného krále Karla IV. Za jeho přítomnosti byla také kaple v roce 1367 slavnostně vysvěcena. V bohaté sochařské a malířské výzdobě spočívají ostatk y svatého Václava, patrona české země. Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze je nejv ýznamnější částí nejen samotné katedrály, ale i celého Pražského hradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU