PATRIOTISMUS NA BANKOVCE 5 liber, Gibraltar 2000
Bankovek, které silně vypovídají o svém původu, je velice málo.
Mezi ty nejvíce povedené patří zcela určitě bankovka Gibraltaru vydaná k výročí milénia.
Gibraltar je zámořské území Velké Británie a se svou rozlohou 6,5 km² patří mezi nejmenší zámořská území na světě, a proto jsou místní obyvatelé právem hrdí, že si vydobyli právo na svou identitu a sebeurčení. Najevo to dali právě příkladem na této bankovce vydané k roku 2000. Na aversu této krásné bankovky je již tradičně královna Alžběta II., která je v Gibraltaru zastupována guvernérem a její portrét se nachází v pravé části bankovky. V levé části pod sériovým číslem je znak Gibraltaru. Více se nám však patriotismus objevuje na reversu bankovky a to hned v několika případech. Kdysi v minulosti se toto opevněné město muselo bránit a jediným možným vstupem do takového města byly právě masivní kamenné brány. Několikráte se Španělé pokoušeli toto místo dobýt, ale neúspěšně. Jedenkráte museli civilisté Gibraltar dobrovolně opustit a to v době druhé světové války, protože zde byla zřízena námořní základna a pevnost pro vojáky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ
blízkou slezským grešlím
Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.
V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.
U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
ZLATÉ MINCE .CZ