Svatováclavské dukáty Pražské mincovny
Pojem svatováclavský dukát přežil v obecném povědomí staletí a zapomenutí mu rozhodně nehrozí ani v moderním věku.
Zásluhu na tom má i Pražská mincovna, která razí kolekci pamětních medailonů inspirovaných právě svatováclavskými dukáty. Poslední z nich, desetidukát, měl premiéru na letošním veletrhu Collecta ve Slovinsku.
Zvyk vyobrazovat patrona českých zemí svatého Václava na mincích započal už za vlády přemyslovského knížete Jaromíra ve 12. století a nekončí ani v současnosti.
Tradici prvorepublikových svatováclavských dukátů, které byly obchodními mincemi mladé Československé republiky, připomíná také kolekce pamětních dukátových medailí z Pražské mincovny. Ta obsahuje čtyři dukátové nominály, pro něž předlohy vypracoval přední český výtvarník Vladimír Oppl.
Nejmenší se měl stát českou korunovou mincí
První z řady a zároveň nejmenší je dukát, jehož lícní strana pochází už z roku 1993. Původně byl totiž určen pro českou oběžnou korunovou minci. „Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W," upřesnil autor výtvarného návrhu Vladimír Oppl. Ražba má hmotnost 3,45 gramu.
Stejný motiv nese i lícní strana většího dvoudukátu, který váží necelých sedm gramů.
Vyobrazení svatého Václava s praporcem se svatováclavskou orlicí je zase společné pro další dva dukáty z kolekce. „V pravé ruce má Václav křížek, který nosil na řetízku. Za ním je stylizovaná svatozář spolu s křížem, symbolem křesťanství,“ popsal avers Vladimír Oppl.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
NEOBVYKLÁ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1679 z opolské mincovny
Je všeobecně známé, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) bez jakýchkoli pochyb patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, jednak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, jednak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují také výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich je jedna z níže popsaných grešlí opatřených letopočtem 1679. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší alespoň dílčí přehled dosud známých typů a variant těchto bezpochyby zajímavých ražeb.
Postupným probíráním svého archivu, ve kterém mám podchyceny stovky slezských grešlí pocházejících v drtivé většině z vládních mincoven a opatřených letopočty v rozmezí od 1624 až do 1737 (ročníky, ty py, varianty a dobová falza), čas od času objevím nové dosud nepublikované ty py nebo varianty. Výsky t kombinace ozdobných znamének, kterou chci veřejnosti představit, použité na ražbě s letopočtem 1679, nebyl zaznamenán na žádné jiné dnes známé grešli.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU