Investiční medaile 1 Oz.

Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.

Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.

Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

Architektura Na mincích, medailích a plaketách
Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.

Stavby nebo jejich části najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.

Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh, ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Eshop s nejnižšími cenami zlata, stříbra a drahých kovů v Čechách a na Slovensku. Jsme smluvní partner ČNB i NBS. Podléháme kontrole puncovního úřadu. Zboží máme skladem a vaše objednávky expedujeme obratem. Jsme česká firma a proto prodáváme jen to nejlepší co razí Česká mincovna a Pražská mincovna. Vykupujeme ražby z drahých kovů od obou českých mincoven. Dovážíme a prodáváme mince renomovaných světových mincoven a slitký švýcarských rafinérií. Pořádáme elektronické aukce. Naši nabídku doplňují potřeby pro numismatiky. Kapsle, obaly, alba, kufříky, lupy, pinzety i malé mincovní kabinety pro vaši sbírku. Využijte akční ceny. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.