Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
100 let Obecního domu v Praze Pamětní stříbrná mince
Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou 200Kč minci, která připomene 100 let od otevření Obecního domu v Praze. Mince inspirovaná touto stavbou je v prodeji od 7. listopadu 2012.
Soutěže se zúčastnilo 14 výtvarníků, kteří zaslali celkem 22 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila dne 21. června 2011 Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. z Archivu hlavního města Prahy.
Předložené návrhy hodnotila komise tradičně v rámci tří soutěžních kol. Z prvního kola nepostoupilo 11 sádrových modelů, a to pro různé výtvarné nedostatky v písmu, kompozici nebo modelaci. Pět návrhů, které se vyznačovaly dle posouzení komise vyšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ