Medaile nejsou peníze, varovala Česká národní banka.
Česká národní banka zaostřila na medaile s miniaturou tisícikorunové bankovky.
Praha - Varuje veřejnost, že nejde o platné mince s nominální hodnotou 1 000 korun a zároveň vyzve společnost HMK GmbH, aby medaile upravila, nebo ukončila propagační akci.
Medaile společnost nabízí za 199 korun a při rychlém objednání k ní slibuje poslat ještě hodinky. Na jiných internetových stránkách však mincovní obchod nabízí pozlacené medaile za cenu 1055 korun.
Medaile má na jedné straně vyražen název státu "Česká republika", na druhé straně text "tisíc korun českých". Spojení těchto dvou motivů může podle centrální banky mást lidi, kteří si ji koupí, protože ji mohou považovat za platnou pamětní minci vydávanou ČNB.
"Medaile vydané soukromým subjektem v žádném případě nesmí obsahovat jakékoliv označení používající název české peněžní jednotky," uvedl mluvčí České národní banky Marek Petruš.
Banka uvedla, že pokud by byla medaile zneužita v peněžním oběhu a poškozená strana by ji přijala v dobré víře, že se jedná o zákonné platidlo, mohlo by se na jednání firmy HMK GmbH nahlížet jako na napomáhání k trestnému činu podvodu.
Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.
S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.
Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.