českoMince Protektorátu Čechy a Morava Zajímavé ražby z Nume.cz
Mezi protektorátními mincemi nejsou až na nedostupné zkušební či pokoutné ražby ani žádné sběratelské rarity nebo alespoň vzácnosti.
Přesto jsou zajímavým dokladem nelehké doby a je s nimi spojena zajímavá historie, kterou si určitě stojí za to připomenout.
Protektorátní mince z let 1940-1945 nepatří mezi sběrateli k příliš oblíbeným ražbám. A to hned z několika důvodů. Připomínají nám dobu okupace – dobu, kdy československý stát zradou spojenců a také svou vlastní slabostí upadl do absolutní závislosti na nacistickém Německu. Ve srovnání s předválečnými československými mincemi jsou ty protektorátní nápadně strnulé až strohé a bez špetky optimismu. Ponurý vzhled má jistě na svědomí zejména unifikovaná ražba v jediném kovu – zinku, zpravidla šedě zoxidovaném. Ale také omezená nominálová škála a změněný motiv korunové mince, u které ženu „Republiku“ se snopem nahradila fádní jednička.
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byly pro potřeby peněžního oběhu nadále v kremnické mincovně raženy prvorepublikové mince ročníku 1938 v hodnotách 5 haléřů, 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 koruna a 5 korun. Ražba byla ukončena v průběhu roku 1940. Jejich platnost však neměla dlouhého trvání. S výjimkou stříbrných mincí, které zůstaly zákonným platidlem po celé období trvání protektorátu, ztratily prvorepublikové mince platnost v období od 31. července do 30. září 1941.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Z tržišť a barů Senegalské mince
Mé krátkodobé pobyty v Senegalu, nikterak časté, jsou motivovány návštěvou přátel, vyhledáváním a nákupem ojedinělých náhrdelníků, pobytem na místech spjatých s obchodem s otroky, a podmíněny jsou jak jinak, dostatkem finanční hotovosti.
Mé krátkodobé pobyty v Senegalu, nikterak časté, jsou motivovány návštěvou přátel, vyhledáváním a nákupem ojedinělých náhrdelníků, pobytem na místech spjatých s obchodem s otroky, a podmíněny jsou jak jinak, dostatkem finanční hotovosti, případně její dostupnosti z evropského účtu.
V tomto ohledu musím konstatovat, že urbanizované oblasti Senegalu jsou k uživatelům kont velmi vstřícné, směna eur na místní franky je bezproblémová, kurzy se nijak výrazně neliší. V březnu se pohyboval kurz kolem 650 franků za 1 euro. A samotný pobyt ve městech či na turisticky exponovaných památkách není nikterak levný.
Drobných mincí je v zemi relativně dostatek, byť se nepředpokládá, že se po nich bude pídit právě běloška, na místní poměry bohatá, a ještě v netypickém klobouku. A tak se mi jako vždy, při jejich sběru osvědčila tržiště a bary, jak stanového městečka v poušti či mého hotelu v Saint Louis.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.