MATTHEW BOULTON
a mincovna Soho
Byl ambiciózní, chytrý, prozíravý a uměl si vybírat spolupracovníky. Matthew Boulton umožnil praktické využití parního stroje Jamese Watta, založil nejmodernější mincovnu své doby a vyřešil mincovní krizi, která sužovala Británii třicet let.
Matthew Boulton
Matthew Boulton se narodil v Birminghamu roku 1728. Jeho otec byl výrobcem drobných kovových předmětů a specializoval se na přezky a knof líky. Když se Matthew 1749 stal partnerem v již prosperujícím obchodě a byl pověřen řízením managementu, rozhodl se soustředit všechny části výrobního procesu na jednom místě. Po smrti otce 1759 Matthew Boulton převzal podnikání a o dva roky později se přesunul na vodní mlýn na místě zvaném Soho u Hockley Brook blízko Klenotnické čtvrti v Birminghamu. Boulton byl muž velkých ambicí a mlýn zcela přestavěl a v roce 1765 ho transformoval na vodou poháněnou Soho Manufactory.Továrna měla tři patra, kde byly dí lny, vzorkovny, kanceláře, obchody a uby tování pro dělníky a v dobách největšího rozmachu zde bylo zaměstnáno tisíc lidí. Boultonovým tajemstvím úspěchu bylo používání různých strojů šetřících práci a zvyšujících produktivitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (29) Ražba medailí, které se nikdy neprodávaly
Mincovní výroba má v sobě zvláštní kouzlo.
Většina lidí si tuto práci po právu spojuje s ražbou oběžných mincí. Což je správné chápání jejich historické i současné úlohy – zprostředkování směny zboží, zkrátka role oběživa. Funkce pamětních mincí, respektive pamětních medailí je zásadně jiná. Slouží k připomenutí nebo oslavě nějaké události.
Pokud jsou medaile vyrobeny z drahého kovu, pak jsou zároveň tezaurací hodnoty kovu odvozené od příslušné hmotnostní jednotky. Všechny uvedené příklady se těší zájmu numismatiků a sběratelů, což v tržním systému znamená, že jejich hodnota se dá vyjádřit v příslušné peněžní jednotce. V naší republice je to zatím koruna česká, ve světě je stále nejpoužívanější americký dolar. Veškeré ražby, které jsem ve svých vzpomínkách zmiňoval, měly charakter zboží. Jejich ceny byly určovány na principu poptávky a nabídky, včetně aktuálních burzovních cen kovů. Jak jednoduché. V mincovně však v průběhu let vznikaly medaile, které do uvedených vzorců nelze zařadit. Především se jejich cena neřídila tržními pravidly a nebyly předmětem koupě a prodeje. Bystrého pozorovatele a znalce základů ekonomie přepadne pokušení odpovědět: „Takový výrobek nemůže existovat.“ Principiálně má pravdu, ale fakticky takové ražby vznikaly. Jsou vzácné a nedají se koupit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
