Státy uvažují o zvýšení svých zlatých rezerv.
Velké rozvojové ekonomiky uvažují o zvýšení zlatých rezerv se svých centrálních bankách a to z důvodu rostoucí obavy z poklesu ceny amerického dolaru.
Dubaj -
Podle Arama Šišmaniana, výkonného ředitele Světové rady pro zlato budou ekonomiky Číny a Indie nadále růst i přes stávající hospodářskou recesi. Proto budou používat zlato jako bezpečný přístav a budou jej stále nakupovat.
Přitom jen čínské rezervy se odhadují na 2 biliony USD ( cca 1.58 bilionu EUR ) a z toho jen 1 procento je ve formě zlata. Téměř celý zbytek představuje papír na kterém jsou natištěny americké bankovky.
Očekává se proto že Peking sledující problémy americké ekonomiky se rozhodne zvýšit podíl zlata ve svých rezervách.
Temná místa našich dějin Padesátá léta na pamětních medailích
Historická témata se druží k pojmu pamětní medaile úplně organicky.
Čím hlouběji však sáhneme do historie, tím bezpečnější terén nacházíme. Uběhl už dlouhý čas a generace historiků absolvovaly nezbytné a opakované názorové střety, aby se posuzování jednotlivých dějinných událostí nakonec přiblížilo objektivnímu výkladu. Na této cestě pak historiky, s obvyklým zpožděním, následuje také většina společnosti. Jestli se ale ohlédneme jen o jednu nebo dvě generace zpět, bude situace úplně jiná. Interpretace nedávné historie nadále rozděluje a zatěžuje společnost.
Problémy s vlastními novodobými dějinami bývají markantní zejména v obdobích následujících po změnách režimu. Dříve narození to jako děti mohli sledovat u našich západních sousedů. Oba tehdejší německé státy, které se postupně zformovaly po roce 1945, dostaly šanci k historické sebereflexi. Bylo jistě poučné pozorovat v průběhu druhé poloviny minulého století, jak rozdílně ji tehdejší NSR a NDR využily. Obyvatele naší země tehdy asi nenapadlo, že se v podobné situaci jednou octnou sami. V našich novodobých dějinách jsou dva letopočty označující dvě poslední zásadní změny politických systémů. Oba roky, 1948 a 1989, zároveň ohraničují dlouhé období, kdy naše dějiny určovala hegemonie jedné strany. Oněch jednačtyřicet let, kdy komunistická strana modelovala generace občanů naší republiky, nepředstavuje jednolitý celek. Míra indoktrinace byla různá a historikové se již většinou shodli, že skutečně brutální formy měla v padesátých letech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
