Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Operace Anthropoid Pocta československým parašutistům
Cyklus Pražské mincovny věnovaný významným událostem a osobnostem české vojenské
tradice pokračuje titulem Operace Anthropoid. Autorem sádrové předlohy medaile pro
zlatou i stříbrnou ražbu je Michal Vitanovský.
Sedmadvacátý květen roku 1942 patří k nejv ýznamnějším datům československého protifašistického odboje. Parašutisté vyslaní z Anglie toho dne atakovali vůz se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem, jenž následkům zranění o několik dnů později podlehl. Atentát, který vykonali Josef Gabčík a Jan Kubiš, vzbudil ve světě značný ohlas a britská vláda po něm anulovala nechvalně známou Mnichovskou dohodu. Výsledek
operace s kr ycím jménem Anthropoid však přinesl také krutou odvetu ze strany okupační moci. Symbolem nacistického řádění se stala obec Lidice, kterou nacisté srovnali se zemí, muže popravili a ženy a děti poslali do koncentračních táborů. Do vlasti se jich po válce vrátila jen hrstka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU