POKLADY Z VRAKŮ (3) Daleká cesta do Indie
Kromě španělských galeon naložených zlatem čelily nebezpečí na moři i holandské, anglické, francouzské a portugalské lodě, přivážející poklady z Nového světa a Orientu.
Dlouhá cesta z Dálného východu se stala stejně významnou jako španělsko–karibské spojení. V Evropě vznikaly Východoindické společnosti, které vysílaly své flotily s nákladem mincí na nebezpečné plavby a o výnosné orientální trhy spolu soupeřili dva velcí rivalové: anglická East India Company a nizozemská Vereenigde Oostindische Compagnie.
Východoindické společnosti
Obchodování s Dálným východem bylo navzdory všem nebezpečím extrémně výnosné a po celé Evropě vznikaly Východoindické společnosti, které každoročně posílaly své flotily na dlouhé plavby a soupeřily mezi sebou o lukrativní trhy. Jako první byla roku 1600 založena anglická East India Trading Company následovaná roku 1602 nizozemskou Vereenigde Oostindische Compagnie. Kromě nich vznikly i dánská Ostindisk Kompagni (založena 1616), francouzská Compagnie française pour le commerce des Indes orientales (působící v letech 1664–1769) nebo portugalská Companhia do commércio da Índia (založena 1628).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Jak se dělá mincovna (4) Shánění zkušeností
Dávat dohromady poznatky a zkušenosti o jakékoli problematice, je vždycky složité a přímá cesta k úspěchu nevede.
Vždycky je dobré, dříve než jdu někam něco obhlížet nebo se na něco ptát, mít teoretické poznatky a vědět, na co se hlavně zaměřit. Nic takového jsme neměli. Museli jsme se spoléhat na pracovníky ČNB, kteří často jezdili do Státní mincovny v Kremnici.
Bylo proto namístě zkusit pro nás vyjednat první návštěvu ve slovenské mincovně. Navíc zde nebyla žádná jazyková bariera. Naše generace, díky dvojjazyčnému vysílání v rádiu a v televizi, neměla se slovenštinou problém. Já jsem dokonce v pátém ročníku na VŠE skládal zkoušku z práva, na kterou jsem se učil výhradně z knížek ve slovenštině. Takže slovenština
byla mým druhým jazykem, ve kterém bych mohl skládat i ústní maturitu.
Bylo tedy pochopitelné, že jsme učinili pokus začít naši zkušební misi v Kremnici. Ale neuspěli jsme. Státní mincovna nedostala souhlas od svých nadřízených z Bratislavy, aby mohla jablonecké nadšence něco učit. Že to nebylo rozhodnutí navěky, to potvrdil čas. Museli jsme poznatky o mincovnictví získat co nejrychleji. Měli jsme před sebou zásadní úkol, začít připravovat projekt nové mincovny. Kde ale začít, když jsme nikdy v žádné
mincovně nebyli a neměli jsme vůbec představu, co chceme vidět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
