Investiční zlato
Broumov
Zlaté cihly i pro malé investory.
Jednoduchý a spolehlivý nákup.
CENÍK MINCÍ CENÍK SLITKŮ
Město Broumov zatím nemá naše přímé obchodní zastoupení. Investiční zlato a investiční stříbro za nejvýhodnějsí ceny na českém trhu, můžete zakoupit v naší nejbližší kamenné prodejně, nebo vám jej diskrétně doručíme na vaši adresu.
Na prodej investičního zlata se specializujeme od roku 2004. Co to je investiční zlato? Je to zlato nejvyšší ryzosti /24 karátů/ ve formě mincí a slitků, které si kupující u nás pořizuje a odnáší. Nejedná se tedy o nějaké obchody na burze, nebo dokonce tzv. "spoření" do zlata.
Preferujte vždy fyzické vlastnictví zlata. Pouze to investiční zlato, které máte ve svém trezoru je bezpečnou investicí. A navíc je osvobozeno od DPH!
Broumov
Broumov (německy Braunau) je město, které se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký.
Žije zde přibližně 7 400 obyvatel.
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu. V roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky. Po roce 1540 se pod vlivem sousedních slezských měst začalo i mezi broumovskými soukeníky šířit protestantství. Jeho stoupenci od roku 1575 k pořádání bohoslužeb užívali hřbitovního kostela Panny Marie. Opat Martin, zaměřený výhradně na osobní prospěch a zanedbávající duchovní poslání kláštera, jim v tom nechtěl a ani nemohl zabránit. Vzrůst vlivu Lutherova učení na Broumovsku a pokračující úpadek kláštera se nepodařilo zastavit ani energickému Wolfgangu Selendrovi, dosazenému v roce 1602 do opatského úřadu na příkaz císaře Rudolfa II. Když si broumovští luteráni v roce 1614 postavili vlastní kostel u dolní brány, nedocílil opat jeho uzavření ani s pomocí příkazů císaře Ferdinanda a ani za cenu uvěznění několika neposlušných měšťanů v Praze. Spor o broumovský protestantský kostel se stal dokonce jedním z vnějších podnětů pražské defenestrace místodržících 23. května 1618. Škody způsobené klášternímu velkostatku třicetiletou válkou se podařilo úspěšně napravit za opatů Tomáše Sartoria (1663 - 1700) a Othmara Zinkeho (1700 - 1738). Broumovský klášterní velkostatek se v 70. a 80. letech 18. století plně věnoval zemědělské výrobě a přestal řídit a podporovat rozptýlenou plátenickou manufakturu. Před polovinou 19. stol. se situace řemeslné textilní výroby na Broumovsku začala zhoršovat - upadalo jak domácí tkalcovství, tak i možnosti odbytu produkce městských soukeníků. To, spolu se zrušením feudálních poměrů a uvolněním pracovních sil ze zemědělství, připravilo půdu pro vznik průmyslové výroby.
9. května 1945 Broumov obsadily jednotky sovětské armády a politickou správu postupně přebíraly tvořící se české mocenské orgány. V chaosu prvních poválečných týdnů docházelo k rabování, vyhánění a tyranizování německých civilistů a, zejména v okrajových částech okresu, i k vraždám.Nejvážnějším případem byl masakr 22 převážně starších lidí, žen a dětí z Teplic nad Metují 30. června 1945. V organizovaném transferu bylo během roku 1946 z Broumovska vysídleno do západní a východní okupační zóny Německa ve 22 transportech více než 22 000 osob německé národnosti. Státem zkonfiskovaná zemědělská půda na vesnicích a živnosti ve městě byly předány dosídlencům z přilehlých okresů východních Čech, ze Slovenska a reemigrantům z ciziny. Po zrušení broumovského okresu v roce 1960 se Broumovsko stalo součástí okresu Náchod. Díky geografické poloze a zváštnostem svého historického a kulturního vývoje si však i nadále uchovalo svůj charakter a svéráz. Město Broumov zůstává i po téměř 750 letech své existence hospodářským a kulturním centrem broumovského výběžku. V posledních letech postupně padla i bariéra nepropustné státní hranice, izolující po druhé světové válce region Broumovska na třech stranách od sousedního Polska. Broumov se stává cílem návštěv z blízkého východního zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska.
Nejvýznamnější památkou je broumovský barokní klášter, který je národní kulturní památkou a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu. K dalším pamětihodnostem patří např.: Mariánský sloup, který stojí uprostřed náměstí a nechal ho postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí se dále nachází kašna, knihovna a Městské divadlo. Dub v Broumově či Klášterní dub v Broumově (dub letní) je památný strom rostoucí u altánu v zahradě benediktinského kláštera v Broumově, který byl vyhlášen v roce 1981 jako dominanta klášterní zahrady v Broumově. Jedna z nejstarších dochovaných dřevěných staveb v Čechách je římskokatolický kostel Panny Marie zvaný „Pod lipami“ v Broumově. Chráněnou kulturní stavbou v České republice je kostel svatého Václava v Broumově. Je to jeden z barokních kostelů broumovské skupiny. Dalším barokním kostelem v Broumově je špitální kostel svatého Ducha, který stojí u chorobince pod dolní branou, kousek pod nemocnicí. V Broumově se také nachází Vojenský hřbitov z let 1914 – 1918 a 1939 – 1945. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.
V Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály: Bastardi (různá místa), Řád, F. L. Věk (obojí v Broumovském klášteře) a další.
Město Broumov
Žije zde přibližně 7 400 obyvatel.
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu. V roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky. Po roce 1540 se pod vlivem sousedních slezských měst začalo i mezi broumovskými soukeníky šířit protestantství. Jeho stoupenci od roku 1575 k pořádání bohoslužeb užívali hřbitovního kostela Panny Marie. Opat Martin, zaměřený výhradně na osobní prospěch a zanedbávající duchovní poslání kláštera, jim v tom nechtěl a ani nemohl zabránit. Vzrůst vlivu Lutherova učení na Broumovsku a pokračující úpadek kláštera se nepodařilo zastavit ani energickému Wolfgangu Selendrovi, dosazenému v roce 1602 do opatského úřadu na příkaz císaře Rudolfa II. Když si broumovští luteráni v roce 1614 postavili vlastní kostel u dolní brány, nedocílil opat jeho uzavření ani s pomocí příkazů císaře Ferdinanda a ani za cenu uvěznění několika neposlušných měšťanů v Praze. Spor o broumovský protestantský kostel se stal dokonce jedním z vnějších podnětů pražské defenestrace místodržících 23. května 1618. Škody způsobené klášternímu velkostatku třicetiletou válkou se podařilo úspěšně napravit za opatů Tomáše Sartoria (1663 - 1700) a Othmara Zinkeho (1700 - 1738). Broumovský klášterní velkostatek se v 70. a 80. letech 18. století plně věnoval zemědělské výrobě a přestal řídit a podporovat rozptýlenou plátenickou manufakturu. Před polovinou 19. stol. se situace řemeslné textilní výroby na Broumovsku začala zhoršovat - upadalo jak domácí tkalcovství, tak i možnosti odbytu produkce městských soukeníků. To, spolu se zrušením feudálních poměrů a uvolněním pracovních sil ze zemědělství, připravilo půdu pro vznik průmyslové výroby.
9. května 1945 Broumov obsadily jednotky sovětské armády a politickou správu postupně přebíraly tvořící se české mocenské orgány. V chaosu prvních poválečných týdnů docházelo k rabování, vyhánění a tyranizování německých civilistů a, zejména v okrajových částech okresu, i k vraždám.Nejvážnějším případem byl masakr 22 převážně starších lidí, žen a dětí z Teplic nad Metují 30. června 1945. V organizovaném transferu bylo během roku 1946 z Broumovska vysídleno do západní a východní okupační zóny Německa ve 22 transportech více než 22 000 osob německé národnosti. Státem zkonfiskovaná zemědělská půda na vesnicích a živnosti ve městě byly předány dosídlencům z přilehlých okresů východních Čech, ze Slovenska a reemigrantům z ciziny. Po zrušení broumovského okresu v roce 1960 se Broumovsko stalo součástí okresu Náchod. Díky geografické poloze a zváštnostem svého historického a kulturního vývoje si však i nadále uchovalo svůj charakter a svéráz. Město Broumov zůstává i po téměř 750 letech své existence hospodářským a kulturním centrem broumovského výběžku. V posledních letech postupně padla i bariéra nepropustné státní hranice, izolující po druhé světové válce region Broumovska na třech stranách od sousedního Polska. Broumov se stává cílem návštěv z blízkého východního zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska.
Nejvýznamnější památkou je broumovský barokní klášter, který je národní kulturní památkou a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu. K dalším pamětihodnostem patří např.: Mariánský sloup, který stojí uprostřed náměstí a nechal ho postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí se dále nachází kašna, knihovna a Městské divadlo. Dub v Broumově či Klášterní dub v Broumově (dub letní) je památný strom rostoucí u altánu v zahradě benediktinského kláštera v Broumově, který byl vyhlášen v roce 1981 jako dominanta klášterní zahrady v Broumově. Jedna z nejstarších dochovaných dřevěných staveb v Čechách je římskokatolický kostel Panny Marie zvaný „Pod lipami“ v Broumově. Chráněnou kulturní stavbou v České republice je kostel svatého Václava v Broumově. Je to jeden z barokních kostelů broumovské skupiny. Dalším barokním kostelem v Broumově je špitální kostel svatého Ducha, který stojí u chorobince pod dolní branou, kousek pod nemocnicí. V Broumově se také nachází Vojenský hřbitov z let 1914 – 1918 a 1939 – 1945. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.
V Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály: Bastardi (různá místa), Řád, F. L. Věk (obojí v Broumovském klášteře) a další.
Město Broumov
INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY ARGOR HERAEUS
Nabízíme slitky 1 gram, 2 gramy, 5 gramů, 10 gramů, 20 gramů, 1 Oz, 1 Oz Kinebar, 50 gramů, 100 gramů, 250 gramů, 500 gramů, 1 Kg
Aktualizace ceny zlata: 27.11.2024 09:41
