Investiční zlato
Napajedla
Zlaté cihly i pro malé investory.
Jednoduchý a spolehlivý nákup.
CENÍK MINCÍ CENÍK SLITKŮ
Město Napajedla zatím nemá naše přímé obchodní zastoupení. Investiční zlato a investiční stříbro za nejvýhodnějsí ceny na českém trhu, můžete zakoupit v naší nejbližší kamenné prodejně, nebo vám jej diskrétně doručíme na vaši adresu.
Na prodej investičního zlata se specializujeme od roku 2004. Co to je investiční zlato? Je to zlato nejvyšší ryzosti /24 karátů/ ve formě mincí a slitků, které si kupující u nás pořizuje a odnáší. Nejedná se tedy o nějaké obchody na burze, nebo dokonce tzv. "spoření" do zlata.
Preferujte vždy fyzické vlastnictví zlata. Pouze to investiční zlato, které máte ve svém trezoru je bezpečnou investicí. A navíc je osvobozeno od DPH!
Napajedla
Napajedla (německy Napajedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji.
Žije zde přibližně 7 200 obyvatel.
Své jméno Napajedla získala podle napajedel pro zvířata kupeckých karavan na Moravě. Území Napajedel bylo osídleno již od starší doby kamenné. První písemná zmínka o Napajedlích však pochází až z roku 1355 ze záznamu ze soudního sporu o umučení sluhy sedlákem. Významnými šlechtickými rody, jež ovlivnily a rozvíjely napajedelské panství, byli Žerotínové (1518-1611), poté Rotalové (1611-1767), za jejichž správy byl vystaven kostel sv. Bartoloměje a nový zámek. Největšímu hospodářskému a kulturnímu rozkvětu vděčí Napajedla rodu ze Stockau. Za jejich správy došlo k založení místního hřebčína sloužícímu pro chov anglických plnokrevníků a k hojnému využívání místních sirných lázní návštěvníky ze širokého okolí. Největší hospodářský rozvoj však nastal v první polovině 19. století díky hraběti Jiřímu ze Stockau, který nechal vystavit cukrovar, cihelnu, modernizoval místní pivovar atd.
Významnou událostí pro samotné město a jeho rozvoj bylo povýšení Napajedel na město v roce 1898 císařem Františkem Josefem I. Za účelem městské reprezentace byla počátkem 20. století vystavěna na Masarykově náměstí novorenesanční radnice. Významnou napajedelskou firmou v minulosti i dnes je Fatra, založená v roce 1935 koncernem Baťa. V době svého založení se specializovala na výrobu plynových masek, ochranných oděvů a výrobků z pryže. Plasty začala Fatra zpracovávat až od roku 1940. Významnými plastovými produkty mimo jiné byla i série plastových zvířátek pro děti od designérů Libuše Niklové a Alfréda Kluga, jež jsou dnes součástí jedné z expozic místního muzea.
Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval). V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.
Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně. Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.
V roce 1998 byla část města Napajedel prohlášena městskou památkovou zónou, jejíž součástí je i řada kulturních památek mezi nimi například kostel sv. Bartoloměje s farou, budova bývalého kláštera, městská radnice, kalvárie, zámek a další. Také se zde nachází zámecký park, který je přístupný veřejnosti. Park je v anglickém a francouzském stylu, je cenný svou kompozicí a charakterem. Dalšími zajímavostmi jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako například klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka nebo spisovatelky Boženy Benešové.
Město Napajedla
Žije zde přibližně 7 200 obyvatel.
Své jméno Napajedla získala podle napajedel pro zvířata kupeckých karavan na Moravě. Území Napajedel bylo osídleno již od starší doby kamenné. První písemná zmínka o Napajedlích však pochází až z roku 1355 ze záznamu ze soudního sporu o umučení sluhy sedlákem. Významnými šlechtickými rody, jež ovlivnily a rozvíjely napajedelské panství, byli Žerotínové (1518-1611), poté Rotalové (1611-1767), za jejichž správy byl vystaven kostel sv. Bartoloměje a nový zámek. Největšímu hospodářskému a kulturnímu rozkvětu vděčí Napajedla rodu ze Stockau. Za jejich správy došlo k založení místního hřebčína sloužícímu pro chov anglických plnokrevníků a k hojnému využívání místních sirných lázní návštěvníky ze širokého okolí. Největší hospodářský rozvoj však nastal v první polovině 19. století díky hraběti Jiřímu ze Stockau, který nechal vystavit cukrovar, cihelnu, modernizoval místní pivovar atd.
Významnou událostí pro samotné město a jeho rozvoj bylo povýšení Napajedel na město v roce 1898 císařem Františkem Josefem I. Za účelem městské reprezentace byla počátkem 20. století vystavěna na Masarykově náměstí novorenesanční radnice. Významnou napajedelskou firmou v minulosti i dnes je Fatra, založená v roce 1935 koncernem Baťa. V době svého založení se specializovala na výrobu plynových masek, ochranných oděvů a výrobků z pryže. Plasty začala Fatra zpracovávat až od roku 1940. Významnými plastovými produkty mimo jiné byla i série plastových zvířátek pro děti od designérů Libuše Niklové a Alfréda Kluga, jež jsou dnes součástí jedné z expozic místního muzea.
Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval). V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.
Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně. Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.
V roce 1998 byla část města Napajedel prohlášena městskou památkovou zónou, jejíž součástí je i řada kulturních památek mezi nimi například kostel sv. Bartoloměje s farou, budova bývalého kláštera, městská radnice, kalvárie, zámek a další. Také se zde nachází zámecký park, který je přístupný veřejnosti. Park je v anglickém a francouzském stylu, je cenný svou kompozicí a charakterem. Dalšími zajímavostmi jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako například klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka nebo spisovatelky Boženy Benešové.
Město Napajedla
INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY ARGOR HERAEUS
Nabízíme slitky 1 gram, 2 gramy, 5 gramů, 10 gramů, 20 gramů, 1 Oz, 1 Oz Kinebar, 50 gramů, 100 gramů, 250 gramů, 500 gramů, 1 Kg
Aktualizace ceny zlata: 27.11.2024 09:51
