Investiční zlato
Otrokovice
Zlaté cihly i pro malé investory.
Jednoduchý a spolehlivý nákup.
CENÍK MINCÍ CENÍK SLITKŮ
Město Otrokovice zatím nemá naše přímé obchodní zastoupení. Investiční zlato a investiční stříbro za nejvýhodnějsí ceny na českém trhu, můžete zakoupit v naší nejbližší kamenné prodejně, nebo vám jej diskrétně doručíme na vaši adresu.
Na prodej investičního zlata se specializujeme od roku 2004. Co to je investiční zlato? Je to zlato nejvyšší ryzosti /24 karátů/ ve formě mincí a slitků, které si kupující u nás pořizuje a odnáší. Nejedná se tedy o nějaké obchody na burze, nebo dokonce tzv. "spoření" do zlata.
Preferujte vždy fyzické vlastnictví zlata. Pouze to investiční zlato, které máte ve svém trezoru je bezpečnou investicí. A navíc je osvobozeno od DPH!
Otrokovice
Otrokovice (v letech 1939–1946 Baťov, 1960–1964 Otrokovice-Kvítkovice, německy Otrokowitz) jsou druhé největší město v okrese Zlín ve Zlínskem kraji.
Žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel.
Otrokovice leží na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané - a tak se i v povaze jejich obyvatel snoubí hanácká rozvážnost s valašsky tvrdou pracovitostí a slováckým temperamentem. Tvoří je někdejší samostatné vesnice Otrokovice a Kvítkovice. Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. stol. byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybnikářství.
V roce 1930 rozhodl koncern Baťa s ohledem na nedostatek vody a dopravní komplikace ve Zlíně o vybudování pobočného závodu v Otrokovicích. Pro výstavbu byly vybrány pozemky zvané Bahňák a Menšov u řeky Moravy na hlavní železniční trati Přerov – Břeclav. Výstavba sídliště byla zahájena v září 1930 podle urbanistického plánu Františka Lydie Gahury. V tomto plánu je také poprvé uveden název Baťov, zprvu jen pro firemní čtvrť. Bylo zde zřízeno letiště pro Zlín. V červenci 1932 zde nedlouho po startu zahynul při leteckém neštěstí šéf koncernu Tomáš Baťa. To také vyvolalo zájem koncernu na oficiální zavedení názvu Baťov pro celé město, což bylo uskutečněno v roce 1939. Od 1. ledna 1949 byly Otrokovice a Kvítkovice součástí města Gottwaldova jako jeho XI. a X. městská čtvrť. Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce 1960. Roku 1964 byly Otrokovice povýšeny na město.
Otrokovice se sice nehonosí starobylými skvosty, přesto však mají návštěvníkům co nabídnout. Z období baťovské éry je nejcennější památkou Společenský dům – zajímavě řešený hotel. Dominanta Otrokovic postavená v letech 1933–1936 připomíná z leteckého pohledu trojramennou vrtuli. V souboru moderní architektury dále vyniká kolonie baťovských domků. Další dominantu město získalo na jaře 1995 vysvěcením nového moderního římskokatolického kostela sv. Vojtěcha. Na náměstí 3. května stojí socha sv. Jana Nepomuckého, vytvořená v novogotickém stylu na konci 19. století. Kostel sv. Michaela archanděla byl postaven v roce 1769, rozšířen roku 1849.
Ve městě Otrokovice je soukromé vnitrostátní letiště a nové přístaviště Baťova plavebního kanálu.
Město Otrokovice
Žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel.
Otrokovice leží na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané - a tak se i v povaze jejich obyvatel snoubí hanácká rozvážnost s valašsky tvrdou pracovitostí a slováckým temperamentem. Tvoří je někdejší samostatné vesnice Otrokovice a Kvítkovice. Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. stol. byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybnikářství.
V roce 1930 rozhodl koncern Baťa s ohledem na nedostatek vody a dopravní komplikace ve Zlíně o vybudování pobočného závodu v Otrokovicích. Pro výstavbu byly vybrány pozemky zvané Bahňák a Menšov u řeky Moravy na hlavní železniční trati Přerov – Břeclav. Výstavba sídliště byla zahájena v září 1930 podle urbanistického plánu Františka Lydie Gahury. V tomto plánu je také poprvé uveden název Baťov, zprvu jen pro firemní čtvrť. Bylo zde zřízeno letiště pro Zlín. V červenci 1932 zde nedlouho po startu zahynul při leteckém neštěstí šéf koncernu Tomáš Baťa. To také vyvolalo zájem koncernu na oficiální zavedení názvu Baťov pro celé město, což bylo uskutečněno v roce 1939. Od 1. ledna 1949 byly Otrokovice a Kvítkovice součástí města Gottwaldova jako jeho XI. a X. městská čtvrť. Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce 1960. Roku 1964 byly Otrokovice povýšeny na město.
Otrokovice se sice nehonosí starobylými skvosty, přesto však mají návštěvníkům co nabídnout. Z období baťovské éry je nejcennější památkou Společenský dům – zajímavě řešený hotel. Dominanta Otrokovic postavená v letech 1933–1936 připomíná z leteckého pohledu trojramennou vrtuli. V souboru moderní architektury dále vyniká kolonie baťovských domků. Další dominantu město získalo na jaře 1995 vysvěcením nového moderního římskokatolického kostela sv. Vojtěcha. Na náměstí 3. května stojí socha sv. Jana Nepomuckého, vytvořená v novogotickém stylu na konci 19. století. Kostel sv. Michaela archanděla byl postaven v roce 1769, rozšířen roku 1849.
Ve městě Otrokovice je soukromé vnitrostátní letiště a nové přístaviště Baťova plavebního kanálu.
Město Otrokovice
INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY ARGOR HERAEUS
Nabízíme slitky 1 gram, 2 gramy, 5 gramů, 10 gramů, 20 gramů, 1 Oz, 1 Oz Kinebar, 50 gramů, 100 gramů, 250 gramů, 500 gramů, 1 Kg
Aktualizace ceny zlata: 27.11.2024 09:25
